Fantazie

A což teprve ta sexuální! Máte ji? Já ano. A k mé smůle ne právě malou. Stačí mi maličko a oheň je na střeše v klíně. Problém je, že stáhne-li se protějšek (zřejmě z leknutí, netuším), rozdvojím se a začne se to ve mně prát.

Jedno mé Já chce v hříšných myšlenkách pokračovat, neb co si budeme vykládat, osm let bez sexu je osm let bez sexu, ba co hůř, chce je realizovat, ale to druhé mé Já by se v tu chvíli nejraději zahrabalo hluboko pod zem, neb se zastydí a počne si vyčítat, že je sobecké a bezohledné a zapřísahá se, že na sex už nikdy, ale opravdu nikdy, nepomyslí.

A tak se ta dvě Já spolu chvíli handrkují ...a já jdu spát.

Ale neusnu.

Neusnu a myslím na to, jak úžasné a osvobozující by bylo, kdybys byl alespoň z těch 69% ohnivý tak jako já (odkaz na dva roky a dva týdny starý článek, nic se nezměnilo). 

To by bylo!

Jenže takhle... takhle mě pochopitelně pokaždé zamrzí, že se mé chování už ani náhodou nesmí rovnat mé povaze.

Musím se neustále hlídat, musím se krotit, nesmím chtít sex, nesmím mluvit, nesmím se už ani nadechnout, neb v tu chvíli jsou i má ňadra dmoucí brána jako provokace!

Kam se podělo to Tvé "buď sama sebou, nehlídej se, mluv se mnou o všem"?

Moje povaha jsem Já. Ale moje chování už dávno ne. Moje chování je Tvým odrazem.

A proto to s námi vypadá jako tohle auto.

Jede doprava, nebo doleva? Nebo jede rovně?

Neujede ani metr!

Jako my. 

...

Čím dál tím častěji se mi vybavují slova mé dcery:

"máma, ta se vždycky jenom rozeběhne, ..."
Zdroj: https://newold.blbne.cz/831-ciste-cestne-moralne-a-nejradeji-oralne.html